Šperky

Moje první pokusy o nějakou šperkařskou činost začaly malinkou krabičkou různobarevného rokajlu. Spíš, než navlékání a honění těchto maličkých kuliček po stole, zemi a nelépe koberci, mě bavilo se jimi prohrabovat. Slečny, nebo i páni, kteří z rokajlu tvoří mi jistě dají za pravdu že je to skutečně velmi uklidňující.

Po této krabičce prvních korálků, které spíš než na nějakém šperku skončili na zemi a různě (k radosti mých příbuzných) po bytě začalo, období kdy jsem konečně trošičku pronikala do tajů korálků. Začalo to všechno docela nevině, šla jsem ze školy a za výlohou trafiky se skvěl časopis Korálki, zrovna první číslo. Kupodivu jsem u sebe měla peníze a časopis si nadšeně odnesla domů a několik dní pečlivě studovala.

Přišly Vánoce, objevila jsem návod na nádherný náramek, jako by byl přímo vymyšlený pro moji maminu. No, pod stromečkem prostě nemohl chybět. Ale kde u nás sehnat měděný drát, tolik potřebný k jeho výrobě? Prošla jsem všechny hobby prodejny u nás, ale nikde nic, pak různé elektro potřeby až nakonec mi jeden hodný opravář ledniček daroval pár metrů. Bohužel, ani to nestačilo, a tak jsme se (tajně) vydali do Prahy, do Rooyi. Nemohla jsem věřit vlastním očím, okolo všech stěn, až na zem byly police, které doslova přetékaly korálky, minerály, stužkami, dráty....

S náramkem to nakonec dobře dopadlo, moc se líbil a já jsem si Prahy, mimo zmíněného drátu, přivezla můj v té době největší a nejdražší korálkový nákup.

Pokračování bude:)